Baseball mi vůbec nic neříká a středoškolská matematika pro mě znamenala víceméně nutné zlo. Přesto mám pocit, že autorka tato témata podává velmi zajímavě a s typickou japonskou elegancí. Něco podobného měl ve svých románech Sóseki Nacume.

Novela vypráví příběh poněkud zvláštního přátelství, které vzniklo mezi geniálním profesorem matematiky, jenž po úrazu přišel o krátkodobou paměť a pamatuje si události staré pouze osmdesát minut, a jeho hospodyní a jejím synem, jemuž profesor říká Odmocnina. Ač se jedná o poměrně dojemné čtení, nemůžu bohužel říct, že by se mě nějak hluboce dotklo, celé vyprávění po mně tak nějak sklouzlo, nevzbudilo ve mně nějaké větší emoce... V hodnocení tedy zůstávám tak nějak na půl cesty a připadá mi, že když si knížku nepřečtete, o moc nepřijdete... Hodnocení: 3,5 * z 5 *