Cácorka knížku objevila pod stromečkem, leč kdykoliv jsme vybíraly nový zdroj pro večerní četbu, „Příběhy lesních skřítků“ dostávaly košem (dokud jsem je neprotlačila). Děti v tomto věku volí především očima a tady jsou ilustrace jaksi... ten rychlý styl prostě moc krásy nepobral, hodil by se spíše ke kresleným vtipům. Jednoduché linie kresby vylepšuje barevnost, ovšem ani tam bych práci s Photoshopem neoznačila za nadprůměrnou. Některé obrázky se navíc v knížce opakují: například divočák Bořivoj zničil studánku hned dvakrát, autorům kupodivu nepřipadalo blbé použít u obou (prakticky totožných) příběhů ty samé ilustrace. A různě zakamuflovaných duplikovaných motivů lze najít podstatně víc. Co se týká děje, ten je ušit na míru osůbkám ve věku 3-5 let; čistí se studánky, zachraňují koloušci, chystají oslavy, vyrábí houpačky a podobně. Důraz je kladen na vzájemnou pomoc a přátelství, zkrátka milé výchovné texty s trochou čarování. Po slohové stránce žádný zázrak, věty jsou občas přes svou jednoduchost kapku kostrbaté a do očí mě praštilo pár hrubek, přesto šlo o příjemné předčítání. Čertice poslouchala se zaujetím a určitě se ke knížce zase někdy vrátíme. Za sebe bych skřítkům rozdala tři hvězdy, čtvrtou za spokojenost cácorky. K páté hvězdičce chyběla povedenější výtvarná stránka a také lepší stylistika bez chyb.

Za mě milounké příběhy pro děti předškolního věku. Knížku donesla jedna z holčiček do MŠ a četli jsme ji před spaním. A musím říct, že dětem se příběhy opravdu moc líbily a mně ostatně také. Asi nehýří přílišnou originalitou, ale jsou milé, zaměřené hlavně na přátelství a vzájemnou pomoc mezi postavami. Příběhy jsou dlouhé tak akorát a pěkně se čtou. Nicméně bych jí asi vytkla vizuální stránku. Nemohu si pomoct, ale já knihu vidět na pultě knihkupectví, nesáhla bych po ní. Tuctová obálka a nepříliš originální ilustrace knize škodí. Pořád je to ale lepší, než naopak - mistrovské ilustrace a příběh o ničem.