"Je jasné, že kresťanstvo môže prežíť v nadchádzajúcej ére vedy jediným spôsobom. Musí prestať s odmietaním vedeckých objavov. Musí sa stať duchovným partnerom vedy, využívať ohromnú skúsenosť - tisícročia filozofie, osobného bádania, meditácie, sebaskúmania - ako pomoc, aby si ľudstvo vytvorilo morálny rámec a zabezpečilo, že prichádzajúce technológie nás zjednotia, osvietia a pozdvihnú....a nie že nás zničia." Príbehy Roberta Langdona zbožňujem. Profesor sa tento krát ocitá v Španielsku. Spisovateľ tu opisuje krásy Bilbaa, Barcelony, Madridu a jeho okolia. Zameriava sa tu hlavne na moderné umenie a dokonca experimentuje s umelou inteligenciou. Hlavný hrdina sa opäť dostáva do sporu s cirkvov, aj keď si myslím, že sa autor oproti ostatným knihám dosť šetril, a dokonca by som povedal, že samotným náboženstvom neopovrhuje. Fanúšikovia konšpiračných teorií a ateisti si nájdu svoje.

Bezvadně řemeslně zpracovaný román nabitý architektonickými a historickými fakty, všechno sedí, často jsem googlovala třeba o Údolí padlých, o chrámech a náboženstvích. Román je velice čtivý, zajímavý, ale má m.j. protináboženské ladění. Papež i zde usiluje o to, aby katolická víra zůstala povýšená na státní náboženství a významné vědecké objevy byly a jsou tvrdě cenzurovány. Asi proto má román tak nízké hodnocení, mnoha lidem kritika náboženství vadí, ale ateistům se bude líbit. Langdonovým rádce je umělá inteligence a krásná a inteligentní Ambra. Brown skvěle propojuje historii s dneškem a nakonec vhled do budoucnosti není vůbec nereálný. Edmondova modlitba za budoucnost: "Nechť naše filozofie udrží krok s našimi technologiemi. Nechť náš soucit udrží krok s naší mocí. A nechť je motorem změn láska, nikoliv strach."