V pořadí třetí román ze světa Azylu funguje naprosto samostatně. Se starými známými, bratry Teodorem a Benediktem, bojovníky s monstry, a s duchem antikváře Gabriela a také s golemkou Yissl a vietnamskou léčitelkou Tien se potkáváme ve chvíli, kdy má Teodor vážný problém a potřebuje pomoc. Všichni se vydávají do Vietnamu a jejich cesta nebude vůbec jednoduchá. Potkají duchy, démony, monstra, kteří jim dílem pomáhají a dílem na ně útočí. Ta rozmanitost těchto bytostí je veliká, zpívajícími orchidejemi počínaje, přes liščího démona, velrybím bohem konče. Každá taková bytost má svou moc a svou působnost. Musím říct, že jsem si oblíbila upíří pulce a chápu, že do lýtka zakousnuté je fakt nejde vykroutit proti směru hodinových ručiček! Román s detektivním zápletkou a vtipnými glosami v závěru přerůstá v heroic fantasy. Mohu jen doporučit a už teď se těším na další dobrodružství!

Chrám Azylu vůbec disponuje vším, čím scénáristé hollywoodských blockbusterů tak rádi zahlcují druhé díly rozjetých sérií. I monster je, nejen v deltě Mekongu, ale také v Saigonu víc než v obou předchozích dílech dohromady. Zábavné ovšem je, že žádné, ani to sebemenší monstrum není nadbytečné a bez výjimky všechny posouvají děj o kus dál. Takřka detektivní pátrání, které Teo a Ben musí v šibeničním termínu uzavřít, by bez jejich pomoci sami nezvládli. Zkrátka a dobře Lukačovičová zase drží opratě příběhu pevně v rukách a její dobrodružná jízda Vietnamem čtenáře ani chvilku nenudí. Přitom nezapomíná na vztahy mezi jednotlivými postavami a tak si při čtení přijdou na své i citlivější duše. Chrám Azylu jasně ukazuje, že autorčiny pečlivé rešerše, dlouhá léta trénované vypravěčské umění a tři čtvrtě roku práce na rukopisu prostě nemůže přinést špatné ovoce.