Březina dokazuje, že není autorem jednoho žánru. Nenechte se odradit tím, že to není jeho tradiční detektivka, ani tím, že se kniha odehrává v dobách lovců a sběračů. Krátký příběh, zasazený do pravěku, je sice mnohem lyričtější než autorovy detektivky, ale drsností si s nimi v ničem nezadá. Nejde, jak by se mohlo zdát z anotací nebo ze čtenářských reakcí, o mystický nebo mytologický příběh - natož pak o knížku pro děti. Na začátku si lovec splete ulovenou labuť se zraněnou dívkou, která mu nepřipomíná nikoho, s kým se do té doby setkal - a od téhle chvíle se před našima (vnitřníma) očima na půdorysu jedné pravěké vesnice odvíjí příběh konfliktu dvou civilizací, jaký se v dějinách zopakoval nesčetněkrát. Autorův úsečný a dokonale čtivý jazyk je plný obrazů, zvuků, chutí, vůní, pohybů a emocí. To spolu s tím, jak v textu nenápadně dávkuje své důkladné znalosti pravěkých reálií, vyvolává ve čtenáři až fyzický pocit, že se hlavní postavě dívá přes rameno. Vlastně by mě nenapadlo, že bych mohl knihu, která se odehrává tak dávno, vůbec vzít do ruky. Nikdy jsem se o pravěk nezajímal. Díky téhle knížce si ale připadám, jako bych se z něj před chvílí vrátil.